DOLNÍ VĚSTONICE
V oblasti, která je dnes známá jako Dolní Věstonice se v době Velkomoravské říše zde usadili staří Slované, o čemž dodnes svědčí pozůstatky velkomoravského hradiště a rozlehlého pohřebiště nacházejícího se blízko vesnice. Po zániku Velkomoravské říše chránila oblast malá pevnost s pevnými valy. Zbytky této struktury spolu s půdorysem někdejšího kostela, který zde stál až do začátku 13. století, se dají najít na severním konci obce na místě zvaném Vysoká zahrada. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Ve 13. století se zde usídlili němečtí kolonisté, jejichž etnikum postupně převládlo. V roce 1460 obci Jiří z Poděbrad udělil práva městečka s právem pořádat trhy. V roce 1619, na počátku třicetileté války, se poblíž Věstonic strhla významná bitva moravských stavů s císařskými vojsky, v níž Moravané porazili Dampierrovo vojsko. Začátkem 16. století přišli do obce Habáni, kteří byli známí svým společensky uzavřeným životem s vyspělou dělbou práce a vysokou úrovní vzdělanosti. Pověstná byla hlavně jejich keramika, ale vynikali i vyspělým lékařstvím, zpracováním přírodních surovin, zemědělstvím a vinařstvím. Mlýn postavený pro Lichtenštejny v Dolních Věstonicích v roce 1575 byl jedním z jejich stavebních počinů.
Habánské vinné sklepy, které dnes tvoří malé náměstíčko a na tzv. Husím plácku jsou k vidění dodnes pod kostelem v jižní části obce. I přes pozdější přestavby stále uchovávají atmosféru středověkého vinařského centra. Na okraji se nachází bývalý farský sklep, sloužící k shromažďování desátků. Prostorné lisovny mají často křížovou klenbu, jejíž pata je zhotovena z pískovce. Kutané sklepy, které jsou vyzděny ze silně vyspárovaných cihel, byly původně mnohem delší a tvořily vzájemně propojené podzemní labyrinty, které umožňovaly členům pronásledované náboženské komunity bezpečný únik, ale také usnadňovaly i vzájemné navštěvování samotných vinařů což ztěžovalo manželkám jejich objevení.
Dolní Věstonice se však nejvíce proslavily nálezem světoznámé Věstonické venuše, kterou objevil profesor Karel Absolon při archeologických vykopávkách roku 1925. Tento objev umístil obec mezi nejvýznamnější prehistorická tábořiště člověka na Zemi v době ledové a ukázal na počátky umělecké tvorby v lidské historii, včetně objevů nejstarších textilií a keramiky.